Podívejte se na rozhovor o manželství homosexuálů, kde vystupuje Míra Novák, truhlář z Milhostic
https://tv.idnes.cz/rozstrel/rozstrel-duel-jan-kotik-a-miroslav-novak.V240227_124408_idnestv_krr
Další podklady k danému tématu:
Analýza organizace Open for business s chybnými výpočty:
Náš rozbor analýzy:
Ekonomický a obchodní dopad inkluze LGBTI+ lidí v České republice
zhodnocení materiálu
Pokud mám hodnotit souhrnně celou analýzu tak zcela plave na vodě. Vůbec nerespektuje základy ekonomické analýzy; z protizákonných a odsouzeníhodných činnosti vyvozuje náklady nemožnosti uzavírat manželství pro LGBTI+; vyvozuje kauzální následky tam kde zcela nejsou zřejmé; zcela náhodně (ostatně to i přiznává) určuje základní čísla ve svých výpočtech na kterých stojí celá analýza; obsahuje vnitřní rozpory; prezentuje fakta tendenčně a populisticky; navíc obsahuje řadu tendenčních kvaziargumentů, které jsou podpásovky a objektivně nesouvisí s tématikou manželství pro LGBTI+ („téměř tři čtvrtiny příznivců LGBT+ lidí na různých trzích s větší pravděpodobností přijmou práci ve společnosti, která podporuje zaměstnance LGBTI+“ – tedy v překladu příznivci LGBTI+ chtějí pracovat s příznivci LGBTI+).
Analýza je plná vnitřních rozporů, např. na str. 2 se uvádí, že „Klíčové problémy, jako jsou kvalifikační deficity, útlum růstu produktivity a zvyšující se mzdové náklady, by mohly mít negativní dopad na podniky a hospodářství.“ Chápeme, že z pohledu jisté části podnikové sféry může být vnímáno zvyšování mzdových nákladů jako „klíčový problém“, ale je objektivním faktem, že reálná mzda v ČR dlouhodobě klesá a do budoucna je nevyhnutná mzdová konvergence směrem k průměru zemí EU. Navíc dokument na řade míst pracuje s předpokladem navýšení ohodnocení LGBTI+.
Výzkum na jedné straně prezentuje závěr, že snadnost podnikání je vyšší v zemích, které začlenili LGBT+ lidi a zároveň hned v následujícím grafu popisuje, že snadnost podnikání v České republice poklesla (prezentované jsou roky 2017-2020). Z legislativního pohledu se začlenění LGBT+ v období údajného poklesu snadnosti podnikání v České republice nezměnila. Z toho se tedy nabízí hypotéza, že buď na jedné straně neplatí prezentovaná korelace začlenění komunity a snadnosti podnikání, anebo na straně druhé je Česká republika výjimkou, a tedy závěry samotného „výzkumu“ na ČR nejsou aplikovatelné.
Studie argumentuje indickou ekonomikou (kde je diskriminace nejen vůči LGBTI+ komunitě zcela na jiné úrovni v důsledku zcela odlišného společensky-historického vývoje a uspořádaní společnosti), diverzitou na pracovišti zvyšující produktivitu práce (při tom Česká republika vůbec nebrání diverzitě na pracovišti a diverzita na pracovišti ve své podstatě není spojena s možností LGBTI+ svateb) a obdobných příkladů je tato studie plná.
Dostávám se k nejpikantnější části, a to k samotným kvantifikacím diskriminace. V první řadě z čistě pragmatického pohledu, každá obdobná analýza má obsahovat nejenom analýzu nákladů aktuální situace (tedy nákladů diskriminace), ale i případných výnosů (v našem případě případné „diskriminace“). Zpráva například konstatuje, že právo uzavřít manželství a začlenění LGBT+ může přilákat přímé zahraniční investice. Skutečně? I investice z muslimských zemí? I investice z Číny? Obdobně čistě pragmaticky se můžu ptát: nesnížil by se například objem bonitních turistů z muslimských zemí v případě možnosti uzavírat manželství pro LGBTI+ lidi v ČR? Těžko si představit, že v jednom hotelu bude mít svatbu gay pár a ve vedlejším sále muslimský pár. Provedena analýza tento typ dopadů zcela přehlíží.
A teď k samotným číslům (rozebírám každý výpočet):
- výzkum uvádí, že násilí vůči LGBT+ lidem generuje náklady pro systém zdravotní péče – je nespornou pravdou, že jakékoli násilí generuje náklady pro systém zdravotní péče; násilí na kterékoliv skupině lidí je potřeba hlasitě odsoudit a trestat zákonnou cestou; pragmatickou pravdou však je, že násilí na lidech LGBTI+ skutečně není v důsledku nemožnosti uzavírat manželství pro páry stejného pohlaví, je naopak možná smutnou pravdou, že v případě schválení manželství pro páry stejného pohlaví by se množství násilných útoků radikalizované časti společnosti mohl zvýšit
- výzkum uvádí, že LGBTI+ lidi v ČR mají výrazně vyšší prevalence k depresi; to může být pravdou, ale je skutečně tato prevalence k depresi způsobená nemožnosti uzavírat manželství pro páry stejného pohlaví nebo jinými jevy?
- výzkum uvádí, že diskriminace LGBT+ lidí na pracovišti vede k nákladům pro podniky; opětovně je potřeba připomenout, že diskriminace na základě sexuální orientace je v ČR protizákonná; navíc výzkum sám uvádí, že rozšíření práva uzavírat manželství na páry stejného pohlaví „pravděpodobně“ povede k snížení diskriminace, teda sami autoři uznávají, že možná to tak bude, ale možná to bude zcela odlišně (dokonce „analytici“ vyvěštili, že se sníží diskriminace z 27 % na 20 %); není vůbec zřejmé (a ani intuitivní) jakým způsobem má snížit objem protizákonného chování (tedy diskriminace) možnost uzavírat manželství páry stejného pohlaví; navíc sama analýza dodává, že diskriminace LGBTI+ vede k nákladům pro podniky a tady opět není zřejmé, že proč si podniky vytvářejí diskriminací dodatečné náklady
- výzkum popisuje, že homosexuální muži vydělávají o 10 % méně než heterosexuální muži (číslo přebrané z case study na Indii); v případě, že je toto číslo pravdivé je to dáno jejich pracovní pozicí nebo skutečně orientací? A opět se musím ptát: jak možnost uzavírat manželství páry stejného pohlaví sníží údajnou platovou diskriminaci?
- zcela nelogický závěr správa uvádí při kvantifikaci „ušlých příjmů v souvislosti se svatbami“, autoři se nás snaží přesvědčit, že ekonomika přichází o poplatky a příjmy v důsledku nemožnosti uzavírat svatby, autoři zjevně nikdy neslyšeli o alternativním užití finančních prostředků; opět velice pragmaticky: když nemůžete využít prostředky na jeden druh statku (LGBTI+ svatba) tak tyto prostředky se z ekonomiky neztratí a prostě je použijete na nákup jiných statků a služeb (například oblečení, nákup auta, bytu)
Třešničkou na dortu je zcela bizarní prezentace výsledků kdy skončení diskriminace může přinést něco mezi intervalem 37,6 mld. Kč až 5,0 mld. Kč. Už jenom samotné neakceptování konsenzu, že v případě intervalu se vždy uvádí nejprve menší číslo a až pak větší číslo na mě působí dojmem úplného amatérizmu v kombinaci s nekonečnou tendenčností. Navíc ten téměř osminásobný rozptyl v kvantifikovaném objemu je také pikantní.
A zde jsou další odkazy k rozhovoru v Rozstřelu:
Žena se vdala za hadrového panáka.
V Kolumbii se vzali tři gayové. Jde o historický okamžik v zemi.