Novináři vložili do příběhu truhláře z vesnice vlastní interpretaci skutečnosti, která je mírně řečeno zavádějící. Je jasně patrná snaha ukázat naše propojení s Aliancí pro rodinu. Proč? Alianci se snaží dlouhodobě diskreditovat a onálepkovat jako homofoba ultra až superultrakonzervativní skupinu. Ještě přidají pár dalších podobně „onálepkovaných“ organizací, a pak už jen stačí i naši iniciativu zařadit mezi ně a je vyřešeno. Jsme zařazeni ve „správné“ škatulce, řádně onálepkováni a pro příště jsme ultrakonzervy i my…. Všichni slušní lidé již budou vědět, co si o nás mají myslet.

V posledním půl roce jsem měl možnost poznat se se spoustou bezva lidí, se kterými nás spojuje podobný pohled na manželství a rodinu. Patří mezi ně i lidé z Aliance. Zdá se mi zcela přirozené, že lidé s podobným pohledem na věc spolupracují, každý z nás může něčím přispět. Sám jako truhlář s téměř nulovými znalostmi práce na počítači bych toho v některých oblastech moc nezvládl. Mezi lidmi, kteří podepsali Dopis 77 nebo se rozhodli pomoci, se našlo spousta šikovných lidí – někteří pomohli s webem, další byli ochotni dělat korektury důležitých textů, měli zkušenosti s tím, jak vydat tiskovou zprávu…

Nemám problém diskutovat ani s těmi, kteří manželství vidí jinak. Potkal jsem se například z jednatelem společnosti, který podepsal výzvu za jednu z 66 firem podporujících tzv. manželství pro všechny. Byla to velmi přínosná neformální debata. Psal jsem i hnutí Jsme fér, ti bohužel neodpověděli. Proč to v Deníku N nezmínili nevím, asi jim to nesedělo do příběhu.

Nikdy jsem se neschovával za někoho jiného, vždy mluvím za sebe a za svá slova nesu zodpovědnost. Jsem ochotný se setkat a mluvit s každým, kdo o to projeví zájem. A jak to bylo s „podezřelými“ schůzkami (v článcích zmíněn Andrej Babiš nebo arcibiskup Graubner, ale měli jsme možnost mluvit i s mnoha dalšími zajímavými lidmi)? Pokud jsme vnímali, že by bylo dobré se s někým setkat, nebyla k tomu třeba žádná podivná spolupráce s někým dalším. Stačilo zcela jednoduše požádat o schůzku oficiální cestou, tak, jak to může udělat každý – a naší žádosti bylo vyhověno.

Jestli mne – a se mnou i celou iniciativu – budou chtít někteří novináři spojit s nějakým “dezolátem” tak se jim to dříve či později podaří. Rozhodně to pro mne není důvod cokoliv měnit na přístupu k lidem, případně si “lustrovat” s kým se ještě mohu nechat vidět, a s kým se potkat je za “hranou slušnosti”. Každý člověk je pro mne hodnotou pro něj samotného, nerozhoduje jeho názor, inteligence, postavení ani to, komu fandí v hokeji ;-)

Co dalšího jsme podle pánů novinářů „provedli“?

Dovolujeme si páchat tak strašné věci jako je napsat dopis nebo dokonce navštívit poslance a přinášet konkrétní argumenty na podporu současné podoby manželství.

Myslím, že dobře to vyjádřila jedna z našich signatářek: „Poslanci jsou naši volení zástupci a je zcela legitimní se s nimi setkat, vyjádřit svůj názor, přání jak bychom chtěli, aby naše legislativa vypadala a že to není činnost chaotická, ale někým koordinovaná, je snad taky úplně normální. Že to má nějakou strategii, je taky přirozené.“

A na závěr jeden apel: nebylo by fajn, aby se nezávislí a pravdě oddaní novináři podívali podobnou optikou na aktivity podporovatelů manželství pro všechny? Skutečně je jejich činnost vždy fér?

Miroslav Novák